Velká cena Ostravy 2013 (aneb devět hodin v životě triatlonisty)

Dne 30.07.2013 v 16:45, v kategorii Sprint triatlon

Sedm hodin ráno, zlatavé paprsky už tančí po okenních rámech a neúprosný křik mého budíku mě vytrhává ze spárů měkkých přikrývek...
Sedm hodin ráno, zlatavé paprsky už tančí po okenních rámech a neúprosný křik mého budíku mě vytrhává ze spárů měkkých přikrývek. Studená voda v obličeji mi pomáhá vyhnat poslední zbytky spánku z tváře, pak kartáček, pasta… Poslední odplivnutí a hurá k lednici. Přede mnou těžký den, je třeba se na něj připravit. Celou pouť po lednici začínám u jogurtu a cereálií, následuje plynulý přechod k vedlejší polici, kde už se na mě culí sklenice medu a dva toasty. Ještě by to něco chtělo… Tak teda následují BeBe, dva banány a hruška. Na jazyku se mi povalují svěží letní chutě, rtuť na teploměru se škrábe výš a výš – dneska by to šlo. Rychle se nasoukat do kombinézy, všechno naházet do tašky, vytáhnout tu moji milovanou ze sklepa, nabalit auto a jede se. Rychlá zastávka u pumpy a už vidím před čelním sklem modravé záblesky Štěrkovny. Ještě je celkem brzo, tak si ještě obhlídnu trať. První kopec, druhý, třetí…přestává se mi to líbit….čtvrtý, pátý….už se mi to nelíbí ani trochu…..v tom si všímám, jak okolní stébla trávy kloní hlavy skoro až k zemi, a jak se koruny stromů divoce zmítají v poryvech větru…je mi zle. Přijíždíme na parkoviště, vybalujeme věci a se vším se trmácíme k nafukovací bráně. Mamce pomáhám roztáhnout deku a rychle k registraci, dokud tam není plno. Vyfasovat čip, té malé kudrnaté odevzdat těžce vydělané peníze (a s jakým potěšením si je vzala…), sebrat tašku, prozkoumat okolní stánky a hurá zpátky na deku prohledat co jsem vlastně dostal. Skoro jako malé Vánoce. Ještě si na chvilku jdu hrát na policajta, když jsem od Hanky dostal tak krásný úkol, bránit ostatním v tom, aby se dostali tam, kam chtěli (oficiálně jsem měl udržovat trať bezpečnou pro rychlé špunty….). Hodit věci do depa, protáhnout se a šup do vody. Koukám kolem sebe, najednou slyším dvě minuty do startu. Pak už události nabírají rychlý spád a najednou bum! – já plavu. Je to ruka na noze, noha na ruce a než se člověk naděje, tak je to kopanec v puse a z brýlí má akvárko se zlatou rybkou. Máchám kolem sebe, nohy se taky snaží pomoct. Jeden okruh, to se loučím s Bucketem (moje zlatá rybka), pak druhý a je tu depo číslo jedna. Přilba, brýle, boty a rychle roztočit kola. Proplétám se mezi auty za plotem hlučínského areálu a tiše nadávám. Konečně je tu hlavní cesta, s ní však i nepříjemný protivítr… a já jedu sám. To už jsem nadával trochu hlasitěji. Projíždím kolem hlavního parkoviště a míjím Alču, pod Děhylovským kopcem se loučím s Martinem Prouzou, v Plesné pak potkávám Honzu Palidera, Lucku Materovou a dojíždím červený dres s nápisem FOLTYS, CZE na zádech. Spolu jsme se pak prokousali přes celou cyklistickou část až do depa číslo dvě. Cestou jsme ještě minuli Ondru Ruta, který se cestou do kopce stíhal ještě vykecávat… Sundat tretry, sesednout z kola, nasadit běžecké boty, sebrat poslední zbytky sil. Je to nekonečné. Nohy pálí, a cíl furt nikde…. Tak radši přidávám do kroku. Levá před pravou, pak zas naopak, hlavně nezakopnout. Stejně rychle jak to začalo, tak to i skončilo. Zazvonil zvonec a Velké ceně Ostravy 2013 byl konec. Hojná účast našich závodníků, skvělé výsledky – to vše navíc v podmínkách, které někteří zlí jazykové označovali jako „ne zrovna ideální“ (nevím proč), tím vším se náš tým zapsal do kroniky tohoto závodu. Za sebe všem zúčastněným děkuji, a doufám, že se na příštích závodech potkáme ve stejném, popřípadě větším počtu. Bolavým nohám zdar!!!

Napsal: Honza Krhut

Výsledky: www.timechip.cz/vysl… target="_Blank">celkové výsledky

Foto: www.matera.cz" target="_Blank">matera.cz

Komentáře k článku

Přidat komentář